Mnoho řidičů využívá práva „odvolat se“ na osobu blízkou ve snaze uniknout potrestání za dopravní přestupek. Zdánlivě jednoduchá formule však nemusí řidiči vždy poskytnout účinnou ochranu před sankcí za přestupek. Ze sdělovacích prostředků je veřejnosti dobře znáno, že právě tato výmluva, je trnem v oku celé řady orgánů výkonné moci (PČR, orgány územní samosprávy, ministerstvo dopravy atd.). Z několika rozhodnutí, učiněných ve správním soudnictví, je možno usuzovat, že také soudci se v rámci stávající právní úpravy snaží učinit přítrž zneužívání tohoto institutu. V nedávné době byla navíc přijata novela zákona o pozemních komunikacích, která má dále zpřísnit možnosti použití této výmluvy, avšak tato změna nabude účinnosti až v roce 2013.
V jakých situacích k tomu dochází:
Podkladem pro přestupkové řízení je zpravidla zjištění, že při provozu určitého vozidla došlo ke spáchání přestupku. Typicky to bude záznam z radaru prokazující, že vozidlo určitého typu, barvy a registrační značky překročilo povolenou rychlost. Pokud vozidlo není bezprostředně po přestupku zastaveno, zpravidla chybí bezpečná identifikace jeho řidiče. Policii ČR nebo obecní policii nezbude než dodatečně zjistit, kdo vozidlo v době spáchání přestupku řídil. Za tím účelem předvolá provozovatele vozidla k podání vysvětlení, během kterého se snaží zjistit, kdo vozidlo v inkriminovanou dobu řídil. Provozovatel vozidla však nemusí tyto informace poskytnout. O tomto právu musí být provozovatel vždy předem poučen ze strany orgánu vyžadujícího vysvětlení.
Kdo je osoba blízká:
Každý, od koho je vyžadováno vysvětlení, může odepřít podat vysvětlení z důvodu, že by tím vystavil osobu blízkou hrozbě postihu za přestupek či trestný čin (§ 60 odst. 1 PřZ). Za osobu blízkou se považuje příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec, manžel a registrovaný partner. Za osobu blízkou se považují i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Okruh osob blízkých tedy může být natolik široký, že při odepření podání vysvětlení bude zjištění pachatele přestupku prakticky nereálné, a proto je zpravidla řízení zastaveno.
Jak (ne)postupovat:
Provozovatel vozidla, který bez dalšího odepře podat vysvětlení, se nemusí vždy vyvarovat postihu. Pokud provozovatel nezná totožnost osoby, které své vozidlo svěřil, dopouští se správního deliktu, za který mu hrozí uložení pokuty až do výše 50.000,- Kč. Proto by měl provozovatel vozidla při podání vysvětlení uvést nejenom to, že vozidlo v době spáchání přestupku neřídil, ale i to, že zná totožnost osoby, které svěřil své vozidlo. Pokud provozovatel vozidla při podání vysvětlení například uvedl, že vozidlo mohou používat i další rodinní příslušníci a pro zbývající část vysvětlení by využil výše popsaného práva odepřít vysvětlení, díky tomu pravděpodobně unikne sankci za přestupek, ale nemusí tomu tak být u sankce za jiný správní delikt.
Podle našeho názoru je možné při podání vysvětlení vypovídat tímto způsobem: „Vozidlo jsem v době dopravního přestupku neřídil. Totožnost osoby, které jsem svěřil své vozidlo, je mi známa, ale na základě § 60 odst. 1 přestupkového zákona odpírám podat vysvětlení, protože bych tím osobě sobě blízké mohl způsobit nebezpečí postihu za přestupek.“
DOPUSTILI JSTE SE PŘESTUPKU, U KTERÉHO VÝMLUVA NA OSOBU BLÍZKOU NESTAČÍ? KONTAKTUJTE NÁS – NALEZNEME JINÝ ZPŮSOB VAŠÍ OBHAJOBY!