Dopravní právo

V poslední době je velmi propíraným tématem, nejen v médiích, problematika řízení motorových vozidel pod vlivem drog, a to především s ohledem na nebezpečnost takového počínání a na následky, které takto ovlivněni řidiči zaviní.

Ze statistik nehodovosti vyplývá, že během roku 2013 bylo 213 dopravních nehod způsobeno pod vlivem omamných látek, na následky těchto nehod pak zemřelo 10 lidí a dalších 102 jich bylo zraněno.

Samotný pojem „droga“ český právní řád nezná, operuje totiž s pojmem návykové látky. Co se rozumí návykovou látkou, záleží na právní oblasti, v rámci které se pohybujeme. Obecnou definici nalezneme v zákoně č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Podle ustanovení § 2 písm. a) rozumíme návykovými látkami omamné látky a psychotropní látky uvedené v přílohách č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových látek. Předmětné nařízení se seznamy omamných a psychotropních látek naleznete ZDE.

Odlišnou definici návykové látky ovšem podává trestní zákoník, který ve svém ustanovení § 130 rozumí návykovou látkou alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. I přes označení těchto látek jakožto návykových je však patrné, že prvek návykovosti není jejich nutným znakem.

Zákazy související s užíváním drog v dopravě

Podle zákona o silničním provozu řidič nesmí:

• užít návykovou látku během jízdy – zcela zakázáno je užívání návykových látek během jízdy, a to nejen alkoholu. Zda tyto látky začnou na řidiče působit již během jízdy, je pro porušení tohoto zákazu bezvýznamné.
• řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po užití návykové látky – platí obdobně to, co bylo uvedeno výše. Řidič nemůže usednout za volant svého vozu ani v případě, kdy sice bezprostředně předtím užil návykovou látku, byť tato ještě nezačala ještě působit.
• řídit vozidlo nebo jet na zvířeti v takové době po užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejím vlivem; v případě některých návykových látek uvedených v prováděcím právním předpise se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou, pokud její množství v krevním vzorku řidiče dosáhne alespoň limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem – porušování tohoto zákazu může založit nejen přestupkovou, ale i trestní odpovědnost. Na základě tohoto ustanovení vláda vydala nařízení, kterým stanovila u určitých návykových látek (v praxi se však jedná o ty nejčastěji užívané) hodnoty, při jejichž dosažení v krevním vzorku řidiče se řidič považuje za ovlivněného takovou návykovou látkou a vzniká přestupková odpovědnost za tento delikt.

Typická doba detekovatelnosti drog v krvi (hodnoty jsou pouze orientační stejně jako u alkoholu)